BARUNKA IS LEAVING

Autorská inscenace o paměti a zapomínání.
Nikoli nutně v tomto pořadí si pamatuji:
– bleděmodré natáčky položené na kraji nočního stolku
– páru stoupající z mokrého dřezu, kam právě dopadla horká pánev
– usínání při tichém zvuku rádia s odpolední Knihovničkou Jany Klusákové
– mýdlové bubliny mizící v odtokovém otvoru keramického umyvadla
– drobky pečiva zapadlé v zásuvce se sladkostmi
– zvuky kráječe na knedlíky
– vyviklanou kachličku s tenkou prasklinou uprostřed

„Jeden muž si vytkl za cíl zobrazit svět. Po léta zaplňoval prostor obrazy zemí, království, hor zálivů, lodí, ostrovů, ryb, místností, přístrojů, hvězd, koní a lidí. Krátce před smrtí si uvědomil, že ten složitý labyrint čar je vlastně obraz jeho tváře.“

Jorge Luis Borges